Settlers (Serf City), Blue Byte 1993

Platforma: Amiga 500, PC 386
Min. požadavky:     Amiga - 1MB RAM
                                  PC - 2MB RAM, VGA, myš
Grafika: 9/10 Amiga, 8/10 PC
Hudba: 10/10 Amiga, 2/10 PC
Zvuky: 8/10 Amiga, 3/10 PC
Zábava: 9/10
Hratelnost: 10/10
Celkové hodnocení: *****

Zkuste hledat na: http://www.classicpcgames.com
nebo verzi pro Amigu zde.
Jestliže výše uvedené odkazy nebudou fungovat, pravděpodobně už nastal konec světa a vy o tom prostě jenom nevíte...


Už je tomu celých jedenáct let, co se mi na mé milované Amigušce ocitly tři disketky, na kterých bylo napsáno The Settlers. Zpočátku, jakožto odpůrce všech strategií, nevěnoval jsem tomuto paklíku moc velkou pozornost. Ale to až do chvíli, kdy se přifařil kamarád a začal se probírat mým archívem. Vida, že jsem majitelem této hry, začal mě vnucovat dvacetikorunu a vykřikoval, že mi ho klidně vykouří, jen když ho nechám si alespoń chvíli zahrát. Opáčil jsem mu, že to je poněkud nadbytečná informace, ale jestli chce, tak si může zahrát i bez toho kouření. Odběhl jsem do kuchyně juknout, co se skrývá v lednici k jídlu a po návratu uzřel cosi, do čeho jsem se okamžitě zamiloval. Během chvilky jsem seděl u počítače a kamarádovi ani nepomohlo, že mi ho přeblafl dvakrát. Smutně odešel domů a já zabořil své oči do obrazovky. Všude pobíhala halda malých panáčků, sem tam se něco postavilo a hlavně byla to obrovská švanda...
Tak to by jako strohý úvod do této budovatelské legendy stačilo a nyní přejděme k podstatě samotné. Jak jsem již naznačil před několika málo slovy, bude se budovat. Ale ne jen tak něco ledajakého. Přeneseme se totiž do ranného středověku, kdy se horda lidiček rozhodla, že už se jim nechce žít v zemi, kde byli doposud a vydali se na dalekou a strastiplnou pouť (možná někde po cestě potkali i lumíky, ale tak daleko naše anály nesahají), aby zapustili pomyslné kořeny v zemí zaslíbené. Jenže jedna věc je někam putovat a ta druhá je dorazit a hlavně, co by začínající zemička, prorazit. A právě od toho jste tu vy. Zprvu vám bude nabídnuta mapa (její velikost je omezena pouze vaší volbou a velikostí paměti - je k dispozici pět stupňů) v hlavním menu a pár dalších položek. Mapa se generuje náhodně, takže jí můžete vytvářet tak dlouho, dokud nenajdete nějakou výhodnou. Pak si můžete vybrat, jestli budete hrát kampaně, nebo si dáte free game. Hra více hráčů, ať už na jednom počítači (zde můžou hrát dva v případě, že jste vlastníky dvou myší) nebo po kabelu je samozřejmostí. Při výběru kampaně budou před vás vrženy různé scénáře, které se budou postupem času měnit nejen náročností soupeřů (jo, já se zapomněl zmínit - nejste jediná horda lidiček, které se dané místo zalíbilo), ale i dostupností surovin a množstvím toho, co vám bylo dáno do začátku. Ve free game si budete moct navolit skoro všechno sami. Oblíbenou podlostí všech je to, že soupeřovi stáhnou počáteční suroviny na minimum a sobě obvykle na maximum. Tahle podlost se hodí obvykle, když člověk ještě není se hrou obeznámen a chtěl by se jí trochu naučit, ale v pozdějších propařených dnech už spíš přináší jen nudu. Když jsme si vše zvolili tak, jak jsme potřebovali, můžeme se vrhnout do hry samotné. V PC verzi doporučuji vypnout hudbu, protože ty midi jsou naprosto neposlouchatelné. V Amiga verzi si jí naopak můžeme vychutnat až do sytosti (a co si budeme povídat, i ty zvuky jsou o něčem naprosto jiném). Dále bych v PC verzi doporučoval přepnout na SVGA rozlišení, protože ve VGA se na to nedá koukat. Amigisti se nemusí znepokojovat, mají opět vše nádherné. PCčkáři můžou žbrblat jak chtějí, není to chyba programátorů, ale neschopnost PCčka. Nyní si musíme vybrat místo, kde se naše královstvíčko bude rozléhat. Dobré je nějaké s vodou a blízko hor. Pár stromů v okolí taky nezaškodí, ale nemusíte se bát, když jich bude málo. Postávíte lesníka a stromečků bude habaděj. A to je také věc, kterou byste asi měli udělat jako první - lesník, dřevorubec a pila, protože dřeva není nikdy dost a je nutné pro stavbu všech budov. Také nějaké ty skály v okolí nezaškodí, protože když si postavíte kameníka, tak ten bude do skal chodit a nosit vám krásně opracovanou žulu, která je také nutná pro většinu staveb. Vzhledem k tomu, že někde poblíž bude další království, tak se koukněte na mapu, jak daleko od vás je a tudíž, kdy byste tak mohli čekat první invazi (ano, ono království bude s největší pravděpodobností nepřátelské - ale mír se dá také nastolit a pak si budete krást území pouze stavěním strážních budov). Nyní se pusťte do stavění dalších budov a už bude jen na vás, jestli se uberete cestou vojenského státu, který bude mít na každém kroku strážnice nebo pole, lesy a farmy a bude spoléhat na pár dobře vycvičených vojáků. Vzhledem k tomu, že hra je už poněkud starší a i PC verze si ponechává většinu prvků z Amiga verze, tak bych teď rád trochu popsal nějen ovládání, ale i to, k čemu která budova slouží.
Nejprve tedy k tomu ovládání. Levé myšítko je klasické, chcete provést nějakou akci jako třeba postavit cestu, tak kliknete na praporek, pak na ikonu pro stavění cesty a objeví se vám nabídka, kterými směry může cesta vést. Pakliže se chceme o budově dozvědět více, pak na ní klikneme pravým myšítkem a objeví se nám detailní výpis vytíženosti, popř. obsazenosti u strážnic. nebo obsahu v případě hradu a skladů. A teď se dostáváme k jedné lahůdce, kterou PCčkář nepochopí snad nikdy. Současně stisknutá obě myšítka (tuším, že po rozmachu nelegálních PC verzí tohle byla nejčastější otázka týkající se Settlerů) slouží k útoku na nepřátelské strážnice. Prostě si vyberete tu, na kterou chcete zaútočit, současně na ní kliknete oběma myšítky a už si jen vyberete kolik vojáků na ni pošlete. Strážnice samozřejmě nemůže být na druhé straně mapy a obvykle můžete zaútočit pouze na ty, které jsou v bezprostřední blízkosti vašich hranic. A teď k samotnému popisu budov. Praporek není sice budova, ale je to velmi užitečná věc. Slouží ke spojování budov cestičkami (přece máte slušně vychované obyvatele a tak jediní barbaři, kteří šlapou po trávě jsou vojáci...no a ještě pár dalších típku). Dokud jakoukoliv budovu nespojíte cestičkou s hradem nebo jinou cestou, po které se dá dojít k hradu, tak o ní nebude jeven vůbec žádný zájem. Praporek také můžete plácnout do prostřed cesty a napojit na ní cestu jinout. A má ještě jednou důležitou funkci. Když ho umístíte do hor a kliknete na něj pravým myšítkem, tak můžete poslat geologa na průzkum. Uprostřed toho všeho plahočení je váš hrad, který slouží jako sklad pro všechno a tudíž se nedoporučuje dělat moc dlouhé cesty, neboť ten malej pindík, co po nich čvachtá bude nosit všechno hrooozně dlouho. Když už máte důležité budovy moc daleko od hradu, tak si postavte sklad. O významu lesníka, dřevorubce, pily a kameníka jsem už psal, ale dřevo z pily se nevyužívá jen pro stavbu domů, ale i pro nástroje, které budete potřebovat a pro stavbu lodí, které zas tak potřebovat nebudete, ale když se vyskytne větší rybník, tak se zkratka přes vodu hodí. A když jsme u toho rybníku, tak tam můžete postavit rybáře, který bude chodit hezky na lov a zásobovat vás ceněným masem do začátků. Maso se hodí hlavně pro výživu horníků, kteří bez něj nedají ani ránu. Naštěstí nejste závislí pouze na líném rybářovi, ale máte k dospozici i farmu na prasátka, která pak putují k řezníkovi. Ovšem horníci jsou havěť nenažraná a tak k masu budou chtít i chleba. Ten zas pořídíte tak, že na obilné farmě vypěstujete něco těch surovin, pošlete je do mlýna a odtamtud hupky šupky (ech... malý výpadek) do pekárny. Vzhledem k tomu, že i prasátka potřebují obylí k výživě, tak doporučuji vždy dvě farmy - jednu pro chleba a jednu na výživu prasátek. A když už jsme byli u těch horníků, tak si povíme, co můžou těžit. Předně je to uhlí, které budte potřebovat ke zpracování rudy, zlata a tuším, že i ve zbrojnici. Pak je to ona zmiňovaná železná ruda, kterou budete potřebovat k vyrábění nástrojů a zbraní. Následně zlato, kterým musíte platit svým vojákům, jinak zleniví a nebude se jim chtít za vás bojovat. Poslední věcí, kterou můžete v horách najít je kámen. Ale ten těžte pouze v případě, že ho nutně potřebujete a v okolí už žádná skála prostě není, protože kameník nic nejí a tudíž zbytečně nespotřebovává zásoby potravin. K čemu je zbrojnice snad každému dojde a to samé platí pro výrobnu nástrojů (nástrojárnu??? nebo jak by se to sakra...). V loděnici se zase vyrábí lodičky, ale moc to nepřežeňte, stačí jí postavit na chvíli a pak zbourat. Tak... Zpět ke strážnicím. Máme tu tři druhy. Základní malou budovu, kam se nám vejde jen několik vojáků, přes věž až po pevnost. Jak asi každému dojde, je dobré sem tam postavit pevnost, protože soupeř je merška neodbytná a nezřídkakdy se stane, že si během chvíle hravě poradí s vašimi strážními boudičkami. Vojáky taky musíte střídavě cvičit a posilovat. Dodávat jim morálku (čím větší morálku chcete, tím více zlata potřebujete) a různě přesouvat mezi strážnicemi (to sice není fyzicky nijak vidět, ale když zjistíte, že už jde do tuhého, tak je dobré si přesunout většinu vojáků blíž k hradu, protože zabrané území můžete dobít vždy zpět, ale když váš soupeř prolomí i obranu hradu, tak je konec. Velikost strážnic také odpovídá velikosti zabraného území, což znamená, že pokud si postavíte pevnost, zaberete okolo sebe daleko větší území, než s malou strážnicí. Ale pozor, když už se dostanete k území soupeře, budete mu zabírat jen určitý úhel, který se bude ohraničovat jeho strážnicí, takže mu třeba zboříte pár jeho budov, ale strážnice vydrží a můžete v nejbližší chvíli čekat z jeho strany útok. Nevím, jestli jsem na něco nezapomněl, ale snad ne. A jestli ano, tak určitě na význam dané budovy přijdete rychle sami.
První, co mě kdysi na této hře uchvátilo, byla roztomiloučká grafika, spousta panďuláčků a hlavně chrochtající prasátka. Všechno prostě má svůj zvuk, všechno se nějak ozývá - skoro jako kdybyste pohlíželi na opravdový svět. Amiga verze měla také fascinující intro, od kterého se v PC verzi z mě neznámých důvodů ustoupilo. Ale nejspíš proto, že PC v té době (co si budeme povídat, ono to nezná doteď) neznalo kvalitní formát pro kreslenou animaci i se zvukem. Naladilo vás úplně perfektně na hru samotnou a hned vám bylo jasné, že tu půjde o roztomilost samu. Před nedávnem, jsem se k Settlerům vrátil a zažil zase to pravé pažřenské nadšení, kdy se kouknete na hodinky, jsou čtyři odpoledne a po chvíli, mysleje, že může být tak šest zjistíte, že už je skoro půlnoc... Chro, chro :-)
-misticjoe-