Prince of Persia (Broderbund Software - 1989)

Pamatujete si? Ano? Ne?... Vážně ne? Vy si fakt nevzpomínáte? Princ... Unesená princezna... Persie... Velký hrad, kam tu princeznu unesli? Stále nic? Tak v tom případě tu nemáte co dělat a můžete si jít zase poslouchat Lunetiky. Vám ostatním se jistě před chvílí rozjasnila mysl i úsměv na tváři, protože jste si dozajista vybavili dlouhé dny a noci, propocená křesla, oči podlité krví a několik zlámaných joysticků. Ano, mluvím přesně o té hře, která dala logickým arkádám nový smysl a žár! Mluvím o prvotině (no možná až zas o tak velké prvotině ne, byly tu mnohé i předtím, ale takhle vešla v povědomí hráčstva asi nejvíce), o krásné vlaštovce, o slastném cukříku, o hráčské extázi (kdypak se asi udělá?... pozn.-misticjoe-)... O Princovi z Persie! Ale začněme od začátku.
Už je to drahně let a tak se pokusím rozvzpomenout, jak to vlastně všechno bylo. To kdysi dávno, žila byla jedna princezna a jeden princ, který jí ohromě miloval (asi budu zvracet...pozn.-misticjoe-). Vídali se každý den, on pro ní udělal cokoliv a ona pro něj jakbysmet. No, ale jak už to tak bývá, takovýchto ideálních princezen bylo proklatě málo a zlých, ošklivých a bohatých obchodníků zase až příliš. A tak si jednoho dne ten nejošklivější (určitě měl bradavici na zadku...ale nebudu Smootha rušit, začíná to být zajímavé...jen si vezmu čisté spoďarý, protože tyhle jsem si podělal někde u těch obchodníků... pozn.-misticjoe-), nejhorší a nejbohatší usmyslel, že milou princeznu chce. Ale ona, jak už tomu tak bývá, ho nechtěla. A tak jí unesl (hik!!!...pozn.-misticjoe-)! To ovšem náš hrdinný princ nemohl nechat jen tak, že... A tak, se svým věrným mečem, bez kterého určitě nechodí ani spát, zosnoval záchranou misi. Všechno si krásně rozvrhnul, dal si vodní dýmku, zatančil obřadní tanec a vydal se vstříc nehostinému sídlu onoho únosce. Jakási dobrá duše mu po cestě nabonzovala, že se jeho milá skrývá až v tom nejvyšším podlaží v té nejvyšší věži. No a aby toho nebylo málo, za hodinu se mu milá princezna (samozřejmě proti své vůli) bude vdávat za toho ošklivého zloducha. Dal si proto trochu perníku pro rychlejší reakce a šupky dupky (panebože, von se snad opravdu zbláznil... pozn.-misticjoe-), už byl na místě. Ale to není všechno milé děti! Ono to totiž nebylo jen tak! Ono místo bylo velmi dobře střežené zloduchovými věrnými sluhy! A také tam bylo spousta pastí, do kterých kdyby náš hrdina spadnul, tak by to bylo velmi ošklivé! Všude by se válela jeho hrdinská střeva, z uší by mu vytékal hrdinský mozkomíšní mok, páteř by měl hrdinsky zpřelámanou na pět kousků, veškeré údy by měl zkroucené do divných tvarů - to jak by se ve smrtelných křečích svíjel na zemi - a hlavně, jeho hrdinský penis by již nikdy nebyl použitelný! A to přece, milé děti, nemůžete dopustit. Takže se chopte svých veselých páček a koukejte našeho hrdinu dovést až do zdárného konce! ...ehm, Frantíku, já myslel jinou páčku. S touhle si hraj až večer doma...
Firma Broderbund Software je známa především svými simulátory všeho druhu a dala by se pokládat za vůbec prvního, kvalitního průkopníka vektorových her. Jen si vzpomeňte třeba na takový Stunt Car Racer (nebo také jen Stunts). A ani zde není nouze o vektorovou grafiku, která ale v tomto případě není pojata prostorově, nýbrž všechno je 2D, viděné z boku. Z vektorů se skládají úlpně všechny postavičky a také některé dekorativní záležitosti na stěnách (pro lepší představu uveďme třeba Flash Back, který je koncipován úplně stejně). Takže jediné bitmapy, které najdete jsou ty, co tvoří prostředí spletitého bludiště. Hned na začátku hry se náš hrdina objeví neozbrojený a musí si meč najít (zřejmě jak utíkal, tak ho někde po cestě ztratil). K němu vedou hned dvě cesty. Jedna je regulérní a druhá je poněkud filištínská, ale za to o to rychlejší. Její popisování je zřejmě zbytečné, protože obě varianty zasvěcenci určitě dobře znají. A potom už se můžeme pustit do samotného prolézání bludiště, zabíjení strážců, překonávání pastí a bumbání různých, blížeji nespecifikovaných lektvarů, které buď pomohou a nebo uškodí. A vzhledem k tomu, že hrdina je asi dobrej alkáč, tak ani neprotestuje ještě dřív, než to vyžahne.
Celkově je hra velmi zábavná, oplývá kvalitní grafikou a obstojnými zvuky. Hudby se dočkáme jen v úvodu a po zbytek hraní na nás bude dýchat ono depresivní ticho, přerušené jen občasnými výkřiky našich protivníků, kteří se při nich budou klátit k zemi s rozsekanými útrobami.

 PC, Amiga / 286, A500 / 512kB / 1xDD (880kB)
9/10 -smooth-