ZX Spectrum - malý gumáček, co umí velké věci

Když jsem se jednoho pozdního, zimního, které však vypadalo tak trochu jako jarní (ono přecijenom věřte v dněšní době přírodě) pročital skrz poněkud stále schudlé History a přemýšlel, co by se tak dalo dodat, všiml jsem si, že mi tu jaksi něco chybí. Něco, co mě provázelo podstatnou částí mého dětství, něco, co vě mě vzbudí snad ještě větší vzrušení, než pověstná Amiga (kecá, nedávno mu houpnul, když uviděl mrtvýho krtka s nožičkama nahoře...pozn. Smooth). Ano, hádáte správně (teď mám na mysli ty hloupější z Vás, chtřejší si už dávno v nadpisu přečetli, o co že tu jde), mluvím tu o počítači netušených možností, který ani do dnešní doby není zcela na vrcholu svých možností. Mluvím o slavném výtvoru Sira Cliva Sinclaira. Teda on, když ho tvořil, tak se ještě nepyšnil titulem Sir, to až potom. Mluvím o onom skvostu, který se stal nejklonovanějším počítačem na světě (když nepočítám PeCe, u kterých to není zas takový zázrak) a jeho prodejnost šla do stamiliónů.
Mluvím o legendárním (smrrrrrk...pardon, slzička ukápla) ZX Spectru. Jako by to bylo včera, co jsem jako malé robě poprvé uviděl svůj budoucí home computer. Psal se rok 1986 a v našem Československu vládla tuhá totalita. Kdo si co nepropašoval přes hranice, nic neměl. Strýc přivezl gumáčka k nám a vzal sebou zkušenějšího bratrance v dobré tuše, že mi něco předvede. Bratranec mi nejenže ukázal hry, ale také během pár minut naprogramoval vlastní, primitivní hru, kde čtvereček tvořil letadlo a pár obdélníčků přistávací dráhu, z které se měl hráč pokusit vzlétnout. Bohužel si ho zase odvezli a já později zjistil, že to byl jen test rodičů, jestli bych takovou nemožnou černou věc s tlačítkama chtěl.
Nadešel čas příprav a žebrání. Na otravování jsem býval opravdu mistr, takže za dva měsíce na Vánoce jsem dychtivě začal rozbalovat dárky. Další věc, kterou jsem chtěl, byl traktor na dálkové ovládání (ne rádiové, to na špagátu). Traktor sice byl, ale na dálkové ovládání už ne... A ještě k tomu nepostavený. To byl ten velký balíček. Zbystřil jsem hned další, o něco menší. Roztrhal jsem papír a hle! ON tam byl! Kilo příruček v angličtině mi nic neříkalo a v těch špagátech jsem se mohl zamotat. Ovšem pamatuv si zapojení z předešlé doby, jal jsem se počítač rozeběhnout. Matka řádně poučena komunistickou propagandou - proč nemít počítač doma - vyprávěla něco o tom, že počítač musí být v
nezaprášené místnosti se stálou teplotou (má se kolem něj chodit v bílých oblecích...) a jala se heroicky utírat prach. Otec místo toho obdivoval svůj patnáct let starý kazeťák, protože disponoval 3,5mm jackem a žil v domnění, že již tenkrát naši rudí bratři mysleli na počítače a proto ho tam zabudovali. O hodinu později jsem byl taktně upozorněn, že bych si měl rozbalit i další dárky a ne pořád sedět před tím počítačem. To byly jediné Vánoce, kdy jsem litoval, že jsem toho nedostal míň...
Následovalo několik let bujarého paření a pronikání do tajů tohoto drobečka, který se občas pod mojí taktovkou docela zavařil (zvlášť, když byl položený na posteli a neměl jak větrat :-) ). Byl to čas krásného mládí, bujarých bitek s Commodoristy a Sharpisty, oblbování holek "poď, ukážu ti počítač" a dalších milých věcí. Po nějaké době se mi dostal do ruky legendární Excalibur (ve kterém jsem později pracoval coby veš redaktorská), což byla pro mé rodiče smrt. Ze školy chodili divné vzkazy, že o přestávkách si vyměňujeme kazety - asi učitele znervozňovalo, že nevěděli proč. To, co jsem nesehnal přes spolužáky jsem nutil shánět rodiče a bědoval, když jsem nenašel slibovaných jedenáct kazet s novými hrami k narozeninám. Tehdy ale také nadešla doba, kdy jsem začal poněkud pokukovat po oněch barevnějších obrázcích z her na jiných počítačích - především na Amize. V roce 1993 přišlo první brutální rozhodnutí. Svého miláčka s bohatou zásobou her a programů dát pryč. Jediným favoritem byla Amiga. Ale to už je jiný příběh. Každopádně si tehdy odnášel gumáčka 8mi letý kluk, na kterém byla vidět stejná radost, jako tehdy na mě před lety.
A nic tomu nepomohl jeho skeptický tatík, který nakonec žebrání svého nezdárného synka podlehl.
-mj-


Krátký popis: ZX Spectrum se objevilo hned po svém předchůdci ZX81. Jednalo se majoritně vylepšený model, ale i přesto dodnes někteří nedají na ZX81 dopustit a vychvalují ho nadevše. Osobně mám k tomuto počítači vřelé vzpomínky, jak je jistě patrné z textu výše.
Rok výroby
1982
Výrobce
Sinclair
Jméno
ZX Spectrum
OS
není, BASIC interpeter
CPU
Z80A 3,5MHz
Chipset
když nepočítáme ULA, tak nic :-)
RAM/ROM
16 nebo 48K (16 verze nešly toli na odbyt) / 16K (I/O rutiny...)
Grafické módy
256x192 + border (15 barev)
Zvuk
beeper, externě AY
Porty
TV, systémová sběrnice, MGF vstup, výstup
Integrováno
vůbec nic

Krátký popis: ZX Spectrum+. Kromě tlačítka RESET a lepší klávesnice nedoznal žádné větší změny oproti ZX Spectru. Vydán v roce 1984.

Krátký popis: ZX Spectrum 128+ koncepčně vychází z ZX+, ale doznal podstatných změn. Disponuje 2ma verzemi BASIC a větší pamětí - tu lze využít jako na originálním Spectru a nebo mezi jednotlivými paměťovými bloky libovolně přepínat.
Rok výroby
1986
Výrobce
Sinclair
Jméno
ZX Spectrum 128+
OS
není, 2 BASICy
CPU
Z80A 3,5469MHz
Chipset
není
RAM/ROM
128K / 32K
Grafické módy
256x192 + border (15 barev)
Zvuk
AY obvod pro generování 3 kanálů + 1 na šum
Porty
TV, systémová sběrnice, MGF vstup, výstup
Integrováno
nic

Krátký popis: +2 je jako 128čka, ale v novém case, s novou, již přijatelnou klávesnicí (která se naštěstí zachovala i nadále), zabudovaným magnetofonem a s podstatným konektorem sound (výstup zvuku jako pro beeper i AY) - mnozí sice můžou namítnout, že MIC na ZXku se dal také použít jako sound, ale...!
Rok výroby
1987
Výrobce
nejdříve Sinclair, pak už Amstrad
Jméno
ZX Spectrum +2
OS
není, 2 BASICy (48 a 128)
CPU
Z80A 3,5496MHz
Chipset
není
RAM/ROM
128K / 32K
Grafické módy
256x192 + border (15 barev)
Zvuk
AY obvod pro generování 3 kanálů + 1 na šum
Porty
TV, systémová sběrnice, joysticky, sound
Integrováno
MGF

Krátký popis: +3 byl krok poněkud zvláštním směrem vzhledem k nestandardní mechanice 3". Jinak to byla bomba - zcela nová ULA, AY výstup jak na zesilovač, tak na televizi a hlavně tolik postrádaný RGB pro ostřejší obraz. Další údaje níže, plačte a slintejte. Tento model už není plně kompatibilní se ZX48.
Rok výroby
1988
Výrobce
Amstrad
Jméno
ZX Spectrum +3
OS
+3DOS, 2 BASICy (48 a +3)
CPU
Z80A 3,5469MHz
Chipset
není
RAM/ROM
128K / 64K
Grafické módy
256x192 + border (15 barev)
Zvuk
AY obvod pro generování 3 kanálů + 1 na šum
Porty
AY, RGB, MGF vstup/výstup, MIDI, RS232, Centronics, FDD, joysticky, systémová sběrnice
Integrováno
3" FDD

Krátký popis: +2A je opět krok k osvědčenému magnetofonu, protože +3 s 3" mechanikou se ukázal jako špatný krok, nicméně podpora v ROM pro tento hybrid zůstala. Vzhledem k tomu, že je to v podstatě kopie +3, opět je ne zcela kompatibilní s ZX48.
Rok výroby
1988
Výrobce
Amstrad
Jméno
ZX Spectrum +2A (2B se španělskou ROM)
OS
+3DOS, 2 BASICy (48 a +3)
CPU
Z80A 3,5469MHz
Chipset
není
RAM/ROM
128K / 64K
Grafické módy
256x192 + border (15 barev)
Zvuk
AY obvod pro generování 3 kanálů + 1 na šum
Porty
AY, RGB, MIDI, RS232, Centronics, FDD, joysticky, systémová sběrnice
Integrováno
MGF

Další:

K počítačům ZX Spectrum se dá připojit diskový systém MB02 (pro FDD 3,5 HD), který umí emulovat i D40 (80) nebo je u nás možné stále zakoupit běžnou D40//80. Samozřejmostí je rozšíření RAM, možnost řadiče pro HDD a další vychytávky. Rozepisovat se o všem, co dnes ZX Spectrum umí by bylo na dlouhé povídání a proto zapátrejte sami po internetu. Jistě vás zaujmou třeba multicolor módy, interlace či jiné vychytávky.

Někdy příště se budeme zabývat i klony tohoto legendárního počítače, přičemž pro nás nejznámější jsou DIDAKTIKy. Věřte nebo ne, ale nadupaný Didaktik Kompakt si můžete koupit i dnes a to na adrese www.kompaktservis.cz!!!

Víte o nějakých dalších pěkných zajímavostech? Dejte nám vědět!